Lupenka - základní informace
Lupénka neboli psoriáza je neinfekční zánětlivé kožní onemocnění. Postihuje hlavně kůži, může však zasáhnout i nehty a klouby. Jak vzniká, jaké jsou symptomy, jak léčit lupénku a pečovat o postiženou pokožku?
Co je lupénka a jak vzniká
Lupénka (psoriasis vulgaris) patří mezi nejčastější kožní onemocnění u mužů i žen. Vyskytnout se může v jakémkoliv věku, první příznaky se nejčastěji objeví mezi 10. a 30. rokem života nebo v pozdějším věku (40 až 60 let).
Proces přirozené regenerace pokožky probíhá nepřetržitě, přičemž běžně se celá pokožka obnoví cca za 4 týdny. Při lupénce je tento proces velmi zrychlený – trvá jen asi 4 dny.
Dochází tak k nadměrné reprodukci kožních buněk, které navíc nejsou dostatečně vyvinuté a obsahují buňky typické pro zánět. To způsobuje vršení a následné odlupování kůže postižené oblasti. Místa po sloupnutí šupiny mohou krvácet. Tyto projevy se střídají s obdobím klidu – typické je zhoršení na jaře a na podzim. Projevy lupénky zhoršuje spálení pokožky sluncem, stres, suchý vzduch, nízké teploty, chemikálie a poranění.
Příčiny vzniku lupénky
Psoriáza se považuje za autoimunitní chorobu, přičemž přesná příčina vzniku není známa. Významnou roli hraje dědičnost. Mají-li lupénku oba rodiče, pravděpodobnost onemocnění je mnohem vyšší. Dítě dědí genetický předpoklad k lupénce, ale to samo o sobě nestačí k rozvoji nemoci. Rozhodující jsou vnější a vnitřní provokující faktory.
Takový faktor může být u každého jiný, nejčastěji je to:
- překonání infekční nemoci
- užívání některých léků
- špatná životospráva (hlavně kouření a alkohol)
- metabolické choroby
- stres a nervové vypětí
- hormonální vlivy (období puberty a klimakteria)
- poranění kůže, dlouhodobé mechanické dráždění
- klima a počasí
Příznaky lupénkového onemocnění
Projevy psoriázy se mohou u jedinců lišit. Souhrnně mezi hlavní příznaky patří:
- vyvýšená červená ložiska krytá stříbřitě lesklými šupinkami, které odskakují jako šupinky vosku,
- v akutní fázi postižená místa svědí a pálí,
- při poškrábání se objevuje tečkovité krvácení,
- hrubý povrch nehtů – dolíčkování, žlutohnědé skvrny (tzv. olejové skvrny)
Formy lupénky
Podle vzhledu a lokalizace projevů lze lupénku rozdělit na akutní, chronickou a další méně časté formy.
Chronická stacionární psoriáza
Chronická stacionární psoriáza (ložisková) je nejčastější forma lupénky (trpí jí až 95 % pacientů). Vzniká buď přechodem z akutní formy nebo samostatně. Základními projevy jsou vyvýšená, ostře ohraničená, červená ložiska s šupinami na kůži trupu a končetin. Postižené bývají především lokty, kolena, oblast křížové kosti (více mechanicky namáhaná místa). Ložiska se zvětšují a splývají do různých tvarů. Provázejí ji fáze zlepšení a zhoršení projevů.
Vzácně může dojít ke generalizaci – psoriatická erytrodermie – kdy se zánět rozšíří na většinu tělesného povrchu. Kůže náhle zrudne, pálí, bolí a po celém těle se tvoří mokvavé plochy. Jedná se o život ohrožující stav.
Dále se může psoriáza objevit ve vlasech, na dlaních, ploskách nebo v místech kožních záhybů a na genitáliích (tzv. inverzní forma psoriázy, kdy chybí na povrchu zanícené kůže typické bělavé šupiny).
Akutní exantematická psoriáza
Akutní exantematická psoriáza je častá u dětí a mladých osob a většinou jí předchází angína nebo viróza. Základními projevy jsou různě velké pupínky, neštovičky nebo červená ložiska rozesetá na kůži trupu a končetin.
Lupénka nehtů (psoriasis unguium)
Lupénka nehtů se projevuje se jako ďolíčkování a ztluštění nehtu. Objevují se také žlutohnědé skvrny pod nehtem (tzv. olejové skvrny). Často doprovází postižení kloubů.
Lupénka postihující klouby (psoriatická artritida)
Jedná se o chronický zánět jednoho nebo více převážně drobných kloubů, který může vést až k deformitě kloubu s úplnou ztrátou jeho funkce. Postižené klouby jsou oteklé a zarudlé. Zánět může postihovat také úpony šlach, klouby páteře, kyčle. Psoriatická artritida se podobá revmatoidní artritidě.
Další, méně časté formy, jsou potom kapkovitá psoriáza, exsudativní, pustulózní, verukózní, slizniční a další.
Léčba lupénky
Lupénka je v drtivé většině případů chronické onemocnění, není tedy možné ji zcela vyléčit a natrvalo se jí zbavit. Proto se léčba zaměřuje na zmírnění příznaků a u nových metod i zabránění progrese onemocnění. Dále se léčba zaměřuje na prevenci rozvoje nemoci.
Na méně závažné formy psoriázy se aplikuje hlavně lokální léčba, tedy gely, krémy, masti a tělová mléka na bázi látek jako: černouhelný dehet, kortikosteroidy, retinoidy, analoga vit. D3, antralin, keratolytika a hydratační přípravky, případně v rámci alternativní léčby také sůl z Mrtvého moře.
U těžkých forem se zvažuje tzv. systémová léčba – léky se podávají v tabletách nebo injekčně. Účinná látka se skrze krevní oběh dostává do celého organismu (například metotrexát, cyklosporin a retinoidy).
Standardní metodou je fototerapie (UVB složka ultrafialového záření) nebo fotochemoterapie (PUVA) – jedná se o společný efekt tzv. psoralenů, léků, a UVA složky ultrafialového záření.
Podpůrný efekt u mírnějších forem psoriázy má vhodná dieta, psychoterapie nebo klimatoterapie (příznivý vliv slané vody a slunečního záření, přehnané vystavování se slunečním paprskům však vhodné není).
Moderní metody léčby psoriázy
K moderním metodám patří biologická léčba s cíleným efektem na imunitní mechanismy. Je vyhrazena pacientům s těžkými formami lupénky, kteří splňují kritéria pro zahájení biologické léčby.
Zlepšení zde nahrává podpora vyčištění a detoxikace organismu, která ulehčuje játrům, ledvinám, kůži a střevům vylučování odpadních látek a metabolitů.
Kombinaci světloléčby a vodoléčby nabízí metoda zvaná balneofototerapie. Ta využívá přírodní zdroje (vodu a světlo), díky nimž nemocní postupně mohou omezit či úplně vynechat zevní léky.
TIP: Přečtěte si o příznivých účincích balneoterapie a o tom, jak Dermacentrum v EUC Klinice Ústí nad Labem přeneslo lázeňskou a přímořskou léčbu do ambulantního prostředí.
Péče o pokožku s lupénkou
Kromě léků a topických přípravků je třeba o pokožku pravidelně pečovat. Podpůrné prostředky ve formě krémů, mastí, gelů atp. nejsou samostatně dostatečně účinné, ale jsou důležitou součástí léčby, protože pokožku zvláčňují a promašťují.
Vhodné jsou například oleje – olivový, slunečnicový, parafínový apod. Účinná je také kosmetika s obsahem konopných olejů značky CutisHelp (např. šampon na lupénku), Annabis nebo EPIDERMA.
Veškeré používané přípravky na ošetření kůže by neměly dráždit a měly by mít neutrální pH. Vhodná je dermokosmetika s obsahem látek zvaných emoliencia, která je určená na atopickou dermatitidu – např. Bioderma Atoderm, A-derma , Avene Xeracalm a Mediderm. Emoliencia mají účinky hydratační, deskvamační, napomáhají regeneraci, regulují pH kůže a obnovují kožní bariéru.
Prevence, pravidelnost a odborná léčba
„U lupénky je důležitá podpůrná léčba (promazávání kůže atp.) a eliminace provokujících faktorů, tzn. zdravý životní styl (dieta, pravidelný životní rytmus, dostatek spánku, omezit stres, žádný alkohol a kouření, duševní hygiena...). Dále předcházení vzniku infekcí a jejich důsledná léčba. Základem je léčba kombinovaná, přístup musí být komplexní a individuální,“ vysvětluje MUDr. Irena Hašlíková, praktická lékařka pro dospělé a lékařka pracovnělékařských služeb EUC PLS.
„U všech nemocných s lupénkou jsou nezbytné kontroly krevního tlaku a odběry krve. Pacienti léčení celkově podávanými léky musí docházet na kontroly pravidelně (min. po 3 měsících). Při léčbě fototerapií je zase na místě pravidelné vyšetření pro zvýšené riziko kožních nádorů. Nejdůležitější je tedy vždy pamatovat na to, že léčba psoriázy patří výhradně do rukou kožního lékaře (dermatologa),“ doplňuje MUDr. Hašlíková.
Až na výjimky nepatří psoriáza k život ohrožujícím chorobám. Je však psychosomaticky, sociálně i ekonomicky hendikepující – ovlivňuje negativně kvalitu života.
Zdroj: https://euc.cz/clanky-a-novinky/clanky/lupenka-vznik-priznaky-a-lecba